Gabriela – bolesti kloubů, nevolnost, nechutenství, bolest břicha, únava

Jak jste se o mně dozvěděla?

Začala jsem poslouchat pana Calábka, četla jsem si od něho články a pídila se po tom, jestli se u nás někdo zabývá epigenetikou. Zadala jsem to do vyhledávače a vyskočila jste mi vy. Mrkla jsem na vaše stránky, co nabízíte, a už to bylo.

Co vás motivovalo epigenetiku vyhledat? Co vás ke mně přivedlo?

Díky článkům a rozhovoru s Milanem Calábkem mě zajímalo, na jakém principu epigenetika funguje. Věděla jsem, že to souvisí se zdravím, s tím, jak se člověk stravuje. A protože jsem se necítila úplně fit, zjišťovala jsem si, zda by mi epigenetika pomohla. Věřím, že se dá u člověka energeticky zachytit u, jaké má problémy, možná i proto jsem to chtěla zkusit. Chtěla jsem si taky udělat vlastní názor, a jinak než osobní zkušeností to nejde.

Co jste řešila, jak jste se cítila?

Bolely mě klouby na rukách a na zápěstí. Občas mě trápily nevolnosti, hlavně ranní, nechutenství a bolesti břicha. Hodně únava, nejvíc odpoledne. Někdy jsem vstávala s pocitem, že nejsem odpočatá. Bolest hlavy asi dvakrát za měsíc, její intenzita se postupem času zvyšovala, bývalo mi z toho i špatně. Ještě mně hodně za poslední půlrok začalo cukat oko. To jste psala i o sobě, říkala jsem si, že když pomohla epigenetika vám, proč by nemohla pomoct mně. Taky jsem měla problémy s celou levou stranou od pasu dolů, kyčelní kloub, kolenní kloub a kolem kotníku.

Předtím než jste mě kontaktovala, zkoušela jste to řešit jiným způsobem?

V poslední době ne, občas jsem si namazala klouby. Nezkoušela jsem žádnou dietu, trošku jsem to flákala. Já vždycky čekám, že to přejde, že si s tím organizmus nějak poradí. K doktorům obecně moc nechodím, když to není úplně špatné. 

Měla jste nějaké očekávání?

Spíš jsem byla zvědavá, jestli pojmenujete ty zdravotní obtíže, které pociťuji, aniž bych vám o nich řekla. Brala jsem to tak, že pokud je najdete, bude to pro mě zpětná vazba, že se něco děje a budu s tím muset něco dělat. Trošku jsem očekávala, že mi řeknete i příčinu.

Jak byste zhodnotila konzultaci? Překvapilo vás něco, změnila byste něco?

Konzultace byla příjemná, stačilo mi, že jsem seděla a nemusela nic dělat, jen vám občas odpovědět na dotaz. Nic mi nevadilo, ani mi nepřišlo, že je konzultace dlouhá. Byla naplánovaná na dvě hodiny, ale utekly rychle. Jenom jsem nevěděla, jak to děláte, jestli máte postup někde napsaný. S léčením na dálku jsem se už setkala. Potěšilo mě, že jste pojmenovala, co mě opravdu bolí. Bylo tam toho víc, co jste objevila. Potvrdila jsem si, že jsem neudělala chybu, když jsem se na vás obrátila.

S jakým pocitem jste ode mě odcházela?

S pocitem, že mám spoustu práce před sebou. Trošku i se zděšením – kvůli tomu, co bych měla z jídelníčku vyřadit, např. laktózu nebo pšenici. Byla to pro mě velká změna. Mám problém něco dodržovat dlouhodobě. Když jsem měla předepsané léky, brala jsem je třeba čtrnáct dní, a pak mě to přestalo bavit. Říkala jsem si, že teď se na to nesmím vykašlat, když si o to zdravotní stav říká. Odcházela jsem s tím, že to pro mě bude velký úkol, co se týče sebekázně. 

Jaké jste po konzultaci udělala změny na základě mého doporučení a co pro vás bylo nejtěžší?

Nebylo to ze dne na den, o tom jsem se spolu i bavily. Objednala jsem si od vás preparáty a čaje, které jste mi doporučila, a začala jsem si je hned připravovat a užívat. Ze stravy pro mě nebyl problém vyřadit bílý ani hnědý cukr, který se dá dneska už lehce nahradit. Co se týče mléčných výrobků, trvalo mi trochu déle, než jsem objevila, co kde koupit. Největší problém pro mě bylo pohlídat si pšenici… ta se dává do spousty věcí – hlavně pečiva a těstovin. Neměla jsem dost energie vrhnout se do toho po hlavě. S tím ještě občas bojuji doteď, tu a tam zhřeším a najím se tak, jak bych neměla, ale netrápím se tím. Spíš se to snažím do těla dostat pozitivně, aby netrpělo.

Pamatujete si, kdy nastala první změna a jaká změna to byla?

Nastala docela rychle, odhadem po dvou až třech týdnech. Nevím, jestli jsem začala líp spát (předtím jsem se často v noci budila), ale zmizely mi kruhy pod očima i ranní nevolnosti. Asi po měsíci jsem si pak uvědomila, že mě vůbec nebolela hlava a také mě přestaly trápit klouby na rukách. Co se týče kyčelního kloubu a kolene, to šlo pomaleji, ale po šesti týdnech tam určitě změna byla. Únava se u mne střídá, asi to je lepší, ale tady jsem změnu úplně nepozorovala. Ale je pravda, že někdy jdu pozdě spát a míň se vyspím.

Splnilo to vaše očekávání?

Splnilo, dostala jsem od vás informaci o zánětlivém procesu v mém těle a k tomu bych nikdy sama nedošla. Vlastně to moje očekávání dokonce předčilo – objevila jste něco, co možná vyvolává všechno ostatní. Čeká mě ale ještě velký kus práce.

Doporučila byste něco potenciálním klientům, kteří váhají, jestli za mnou přijít?

Konzultaci s vámi rozhodně doporučuju. Pojmenovala jste nejen to, co jsem cítila, že není v pořádku, ale i něco dalšího, co (a jak) je třeba řešit. Lidé od vás navíc dostanou návod, jak to spravit pomocí přírodních preparátů, ne chemie. Jestli se někdo necítí ve své kůži, myslím si, že tímhle se to dá vyléčit a zabránit něčemu, co se může jenom zhoršovat. Není čeho se bát – vše je přírodní, nemůžete tedy nikomu ublížit. Naopak si myslím, že se dá jenom získat. A z vás srší tolik živé energie! Umíte lidem dodat motivaci ke změně. Já mám vždy z naší konzultaci takový pocit, že bych nejradši vše hned dělala a změnila.

Pomohlo by vám něco vědět předtím, než jste ke mně přišla?

Stačilo mi to, co jsem si přečetla. Nevnímám, že byste na stránce měla málo informací. Jen si nejsem jistá, jestli tam byl přesně popsaný průběh konzultace. Dá se ale najít v některém z článků.

Chtěla byste ještě něco dodat?

Ještě mě napadá, že je důležité mít aspoň trochu chuť něco změnit. Práce je na člověku a nebude to zadarmo, ale jde o naše zdraví. Já jsem ráda, že jsem do toho šla.